Jestli si tohle nepřečtete,uděláte chybu!!! (VÁŽNĚ)
Všechno to začalo ,když jsem se svojí bývalou nej kámoškou nastupovala do autobusu a ona mi říkala:"Hele Miška Klepalů má hranolky.Pojd si k ní sednout ,ona nám určitě dá!!!"Já jsem jí na to řekla,že na Michalu nadává,ale když má hranolky,tak je s ní najednou velká kamarádka.To Terezu (tak se jmenovala) naštvalo a šla si k ní sednout.Já jsem si sedla jinam a jenom jsem poslouchala,jak Tereza říká Michale:"Jééé,ty máš hranolky?Dáš mi trochu?"Samozřejmě,že jí Miška dala.A tak jsme jeli autobusem a najednou jsem si všimla,že mě Miška zmerčila a povídá Tereze:"Vy jste se s Eliškou pohádali?"Tereza jí na to odpověděla:"Ne ona na mě asi nemá náladu protože celý den strávila s Áďou.Ale já jí dám asi ultimátum.JESTLI SE MNOU CHCE BÝT NEJLEPŠÍ KÁMOŠKA ¨NESMÍ MÍT JINÉ KAMARÁDKY!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Asi si neuvědomila,že jsem jí slyšela a povídala dál:"Mně už to taky štve!Povídáme si a najednou příjde Adéla a já jakobych neexistovala!"Ano,měla pravdu.Ale vono uznejte,když se s Terezou bavíte celej den,tak je jasný,že když potkáte další kámošku,že se jí taky začnete ptát Jak bylo ve škole? a tak.Když jsme vylezli z autobusu,tak se Tereza se mnou bavila,jako by se nic nestalo.Po chvíli jsem to nevydržela a řekla jsem jí:"Já to slyšela!" Tereza se zarazila a povídá:"Co jako?". "No to co si říkala Michale v autobuse."Tereze asi došlo,že jsem všechno slyšela a řekla no a není to pravda?Takže si slyšela i to ultimátum,tak si to do hasáku (to byl náš hasičský kroužek,na který už chodím 6 let a ona o půl roku míň) rozmysli.A odešla.Po cestě domů už jsem měla jasno:Co já bych si vybírala mezi jednou a deseti kámoškama."A měla jsem jasno!Na hasáku jsem jí moje rozhodnutí řekla.A ona odpověděla:"No,tak tímto prohlašuji naše kamarádství za totálně uzavřené!"To se stalo v lednu minulého roku.Pár měsíců se nic nedělo,ale pak v květnu jsem se dozvěděla na hasáku od vedoucího Honzi:"Víš,že na tebe Tereza Hejdů a ostatní starší sepsali petici,že tě nechcou za strojníka?"Tak samozřejmě,že jsem o tom nic nevěděla a bylo mi to jedno na hasáku mě to stejně nebavilo a dodnes tam chodím jenom kvůli tomu,abych nezklamala taťku,který tam dělá vedoucího a je rád,že tam chodíme já i brácha Honza.Po hasičáku si je tam Honza nechal všechny a pořádně je seřval.Jednoho dne když brácha přinesl časopis"DUHA" a v něm bylo,že i když za hádku nemůžeme,tak bz jsme se měli usmířit .No,a tak jsem se vydala Tereze omluvit.Když jsem k ní přisla a omluvila se čekala jsem,že se mi taky omluví.Ale představte si co řekla:"Hmmm . . . tak jo v pohodě.Já blbec jsem čekala,že se mi omluví a ona řekla jenom Hmmmmmmmmm!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Ale přes to jsem nedala nic najevo a dál jsme se spolu bavily.
Nemyslete,že vždy bývá dobrý konec!Můj příběh usmířením nekončí tak čtěte dál!
Ještě v říjnu toho roku jsme jeli autobusem.Nastoupila jsem a jelikož jsem nikde neviděla Terezu sedla jsem si k Ádě a spustila jsem:"Ta Tereza je strašná **** ..."A takhle dál.Na Hosíně jsme vystoupili a já jenom slyšela jak se za mnou ozvalo:"Tak ti děkuju za pomlouvání."Otočila jsem se a tam stála Tereza!!!!!! Do teďka nelituju,že se spolu nebavíme.Vůbec mě to nemrzí.
No a tohle je konečně konec.Kdyby se naše hádka nějak vyvijela dál,napíšu.
Autor:Eliška Urbanová